Czech Republic 538 21 Částkov 4
+420 777 664 636
Tělesná stavba plemene irský cob

STAVBA PLEMENE GYPSY HORSE

Zde najdete velmi určité užitečné informace, které vám pomohou podívat se na irského coba tak, jak ho vidět máte. Snažili jsme se zaměřit na oblasti, kde se stavba irského coba liší od stavby ostatních koní.

Irský cob – plemeno, typ nebo prostě jen nějací koně, které měli cikáni?

Když jsme prvně začali irské coby (gypsy horse) dovážet do severní Ameriky, rychle jsme si uvědomili, že je toho hodně, co je třeba, abychom se naučili ohledně procesu koupě. Evropský Rom je ve světě nejstarší a nejchytřejší koňský handlíř a my jsme ho v této hře neplánovali porazit. (moje poznámka – český handlíř je dle mých zkušeností ještě mnohem vynalézavější než ten Rom, takže opravdu přemýšlejte). Na druhou stranu jsme věděli, že když se o tomto plemeni dozvíme co nejvíce, tak že budeme schopni hrát tuto hru jako rovnocenní soupeři.

Měli jsme solidní základ v naší zkušenosti se Shirským koněm a také určitou znalost rozdílností, které představují rozdílné jazyky. Nyní bylo načase zjistit, co Romové u plemene hodnotí a co jednotlivého koně odlišuje od jiných. Na této cestě jsme se naučili také mnoho „triků tohoto obchodu“ a léček, na které je třeba si dát pozor.

Tehdy se nás lidé také ptali, abychom jim řekli, jaké plemenné knihy Romové pro tyto koně mají. Odpověď je jednoduchá… Žádné.
Romové nechtějí nebo nepotřebují plemenné knihy. I kdyby nějaká byla k dispozici, nebyla by používána.
Proč??? No, je tu mnoho důvodů a na toto téma bychom mohli napsat samostatný článek. A možná nejdůležitější věc k porozumění spočívá v tom, že většina bohatství romské rodiny spočívá v koních, které vlastní a chovají. Poslední věc, po které tito chovatelé touží, je jakákoli organizace, která by monitorovala postup jejich nakupování, chov a prodeje. Tato obava je o to větší, když si uvědomíte, že ve Spojeném království jsou koňské plemenné knihy zakládány a řízeny státními úřady.

 

Mnoho opravdových cikánů, Romů nebo tzv. “travels”, jak jsou známi, nečtou a nepíšou a tedy psané záznamy chovu a vlastnictví byly velmi zřídka vedeny. Namísto toho jsou vedeny záznamy velmi podobné tomu, jak byly uchovávány historické záznamy původních obyvatel Ameriky (indiánů) – slovně a skrze vyprávění příběhů.
A co se týče představy, že pouze papírový registr tvoří plemeno, zamyslete se nad tímto… Britští gypsy horses a irští cobové byly po generace chováni malou, jedinečnou skupinou lidí na několika malých a jedinečných skupinách ostrovů na západ od Evropy. Sama geografie je v této situaci pomáhá z hlediska zaručení typu plemene.

Můžeme vám říci, že přes nedostatek papírů, cikánští chladnokrevní koně („tradiční“) jsou jednoznačný typ, který je čistokrevný. Generaci po generaci jsou chování stejným způsobem – některé linie více než 100 let, což je déle, než délka existence většiny registrů plemen. Typ, který byl generaci po generaci chován a je čistokrevný, je základní definicí plemene, ať už má papíry nebo ne. Jak by vám řekl kterýkoli dobrý pamětník, papíry koně nedělají.
Jenom to, že před sto lety se nikdo nerozhodl začít zapisovat jména koní, NEZNAMENÁ, že tito koně jsou méně plemenem, než jacíkoli jiní koně. Každý, kdo je realista pochopí, že i u plemen, která mají papíry, pokud u každého koně neexistuje ověření rodičů (což je relativně nový proces), tak čistota linie je jen tak dobrá, jako poctivost jejího chovatele.

Uvědomili jsme si, že musíme přestat myslet jako Američané a že musíme myslet více jako Romové. Bez pomoci registru (plemenné knihy) a s vědomím, že ústní záznamy podléhají chybám, bylo zásadní, abychom porozuměli všem aspektům plemene.
Obzvláště důležité to je proto, abychom rozpoznali jakoukoli „tvořivou obchodní taktiku“, která by na nás mohla být namířena. Naše vlastní ohodnocení koně bylo nakonec jedinou věcí, na kterou jsme se mohli doopravdy spolehnout. Ze zásady jsme věnovali málo pozornosti údajné linii koně. Buď to byl anebo to nebyl dobrý kůň, a tento fakt by nezměnilo ani to, kdyby by nám bylo řečeno, o kom se říká, že byli jeho rodiče. Ve skutečnosti jsme mnoho koní od Romů zakoupili a až poté jsme zjistili, kdo byli jeho rodiče.

Poznámka: Tento odstavec neznamená, že všichni obchodníci s koňmi ve Spojeném království jsou nečestní. Pravdou je, že lidé, se kterými jsme jednali, byli veskrze féroví a poctiví. Na druhou stranu i pro toho nejpečlivějšího chovatele může být těžké pamatovat si a předat správné informace a může dělat, a také dělá, chyby.

Na co se díváme u kvalitního irského coba

Na těchto stránkách odkazujeme na irské coby jako na tažné koně nebo na tažný typ koně. Můžete potkat lidi, kteří s tímto popisem budou nesouhlasit, ale jejich názor je většinou založen politicky nebo marketingově spíš, než že by byl založen na skutečné stavbě tohoto plemene. Dědictví irského coba (gypsy horse) zahrnuje Shirského a Clydesdaleského koně – znaky, které toto plemeno velmi dobře vykazuje.
Irský cob byl chován a používán jako pracovní zvíře. Bez vlastností a stavby ovlivněných tažným koněm by nikdy nebyli schopni vykonávat takovou práci, pro kterou byli chováni. Tažní koně jsou používáni na tahání našich nejtěžších nákladů. Nejen proto, že jsou větší, ale i proto, že jejich stavba je „v souladu“ s touto konkrétní prací.
Kvalitní irský cob by měl mít stejnou základní stavbu těla jako jakýkoli typ tažného koně. Měl by mít pěkný krátký hřbet s dobře skloněnou lopatkou v takovém úhlu, aby to lichotilo úhlu pěkně zakulacené zádi. Krátkého hřbetu je dosaženo skloněnou lopatkou a hezkou zádí, takže tyto věci uvidíte společně. Strmá, rovná lopatka a záď  jsou u těchto koní velmi častými chybami a měli bychom se jim vyhnout. Tyto vady většinou způsobí, že se bude zdát, že kůň má velmi dlouhý hřbet, což je u těžkého typu koně poměrně časté. Pamatujte si, že krátký hřbet je silný hřbet.

Hlava by měla být v proporci k celkové velikosti zvířete, s přátelským, jemným větším okem. Ideální je menší hlava s hranatým nosem, ale římský nos je přijatelný, pokud hlava není na zbytek koně příliš velká. Malá, pěkná hlava typu pony (jemná hlava) je také v pořádku, pokud není vzhledem k tělu koně příliš malá. Krk by měl být nasazený poměrně vysoko na dobře skloněných lopatkách a měl by mít vzhledem k tělu vhodnou délku.

Nohy by měly být čisté a ploché v kostech a kloubech, kosti mohutné, aby podporovaly jejich masivní tělo. Nemělo by být pochyb o tom, že se jedná o TAŽNÉHO koně. Zadní nohy musí mít určitý úhel (postoj), s tím, že příliš rovné zadní nohy bývají častou vadou u těchto koní. (Často najdete rovné „sloupovité nohy“ u koně s velmi strmou zádí.) Spěnka by měla být ve stejném úhlu jako lopatka a měla by být dostatečně dlouhá, aby koni v pohybu dávala dobrou pružnost a odraz. Krátké spěnky jsou nejenom nevzhledné, ale také s nimi jsou problémy mnohem dříve, než u spěnek správné délky.
Krátké spěnky jsou také velmi časté u irských cobů  mezní kvality a ve skutečnosti jsou vadou číslo jedna, která způsobuje, že předváděného koně odmítneme. Řekla bych, že asi tak čtvrtina koní typu irský cob/gypsy horse dnes v USA má spěnky, které jsou na daného koně příliš krátké. Tito koně byli prodáni nepodezíravým kupcům, kteří nemají ponětí o strašných problémech s chromnutím, které z této vady mohou vzejít. Dlouhé spěnky u tohoto plemene nejsou časté. Ve skutečnosti si nevzpomínáme, že bychom kdy viděli spěnky u irského coba, které by byly stavebně příliš dlouhé.

Zadní nohy by měly mít určitý, jasný „postoj“ (pozn. překladatele: v Aj „set“), tak jako každý kůň určený k tahu. Toto je pravděpodobně nejdůležitější rozdíl mezi nohama tažného koně a lehkými koni (pod sedlo). Mnoho lidí, kteří se tímto plemenem zabývají nechápou, co postoj pánevních končetin je ani jeho důležitosti pro celkovou stavbu koně. To zahrnuje i hodnotitele na soutěžích a veterináře. Pokud hodnotitel či veterinář není zvyklý dívat se na tažné koně, může chybně interpretovat tento postoj jakožto vadu. Není možné dát příliš velký důraz na důležitost porozumět tomu, co postoj irského coba je a proč je nezbytný.

.

Příklady postoje irského coba

    Postavení nohou je nejlepší popsat jako ven směřující postavení obou zadních nohou. Nesmí se zaměnit s kravským postojem či nohami do “X”, protože zde je celá noha nastavena v úhlu směřujícím ven, ale noha jako taková je v každém kloubu perfektně rovná. Jak je vidět na fotografii vpravo – odstaveného hřebečka, jeho holenní kosti jsou dokonale rovnoběžné, ale zezadu je vidět boční stranu jeho holenních kostí. Kdybyste tomuto koni nohu vzali, byla by dokonale rovná od kyčle k palci, jako u každého dobře stavěného koně. Zahnutí je v tom, jak kyčel zapadá do jamky, ne v jakékoli části nohy. Kůň na obrázku má střední „postoj“ (někdy se to dnes u shirských a clydesdaleských koní vyžaduje tak přehnaně, že můžete zezadu vidět celou stranu nohy). Nám se to u irských cobů/gypsy horse nelíbí příliš přehnané, nicméně mělo by to být vidět. U tažných koní je považováno za vadu, když má kůň zadní nohy dokonale rovné k tělu, jelikož mu to nedává žádnou páku pro tah. Tento hřebeček má postavení nohou, které bych nazvala téměř dokonalé pro toto plemeno koně.  
nohy1
postoj 2

Tento obrázek vlevo ukazuje postavení nohou clydesdala (více výrazné). Tento kůň byl v roce 2005 na National Clydesdale sale (celostátní aukci clydesdalů) koněm za velmi velké peníze. Toto je to, co chovatelé tažných koní a hodnotitelé hledají!

Další OPRAVDU pěkný příklad správného postoje zadních nohou irského coba/gypsy horse.. Musíte se dívat skrze rousy. Když to uděláte, tak uvidíte, že holenní kosti jsou po celé délce až dolů dokonale rovnoběžné, ale že noha samotná je „postavena“ v určitém úhlu tak, jak to má být!
postoj 3
postoj 4

Vlevo vidíte příklad opravdu ŠPATNÝCH zadních nohou – omluvte ty vyčerněné oblasti. Nejedná se o našeho koně, takže jsem obrázek trochu začernila. Toto jsou jedny z nejhorších zadních nohou, jaké jsme kdy na cobovi viděli. To je postavení pro quarterhorse a NE pro irského coba /gypsy horse (nebo jakéhokoli tažného koně). Všimněte si širokého postoje a chybějícího zaúhlení nohy. S tímto postojem pánevních končetin by tento kůň nebyl schopen tahat moc dlouho ani lehký vozík, aniž by měl zadní nohy bolavé.

Rousy

Ačkoli rousy koně nedělají, aby se jednalo o tradičního irského coba, musí mít alespoň tolik rousů jako má v moderní době clydesdale nebo shirský kůň… A aby to byl dobrý kůň, pak musí mít MNOHEM VÍCE rousů než oni! Rousy by měly pokrývat předek kopyta. Pokud tomu tak není, můžete mít pěkného koně, ale nebude to tradiční irský cob/gypsy horse. U tradičního irského coba, čím více rousů, tím lépe. Neexistuje varianta, že by jich bylo příliš mnoho.
Samozřejmě, že rousy nejsou všechno, ale bez rousů u tradičního irského coba nemáte nic. Pokud máte dvě pěkné, stejné klisny a jedna má dvakrát tolik rousů než ta druhá, tak tato „težká“ klisna bude mít nejméně dvojnásobnou hodnotu (ale s větší pravděpodobností spíše 4-5x vyšší hodnotu) oproti druhé klisně. Pokud to bude ovšem nedobře stavěný kůň s bohatými rousy, stejně nebude mít velkou hodnotu.
Dvě ingredience, aby to byl VYNIKAJÍCÍ Gypsy Horse jsou úžasná stavba A spousta rousů. Pro úplnější popis rousů se podívejte na článek „Pravda o rousech“ (V originálu “The Truth About Feather“)

Všimnete si, že jsem ve výše psaném nezmínila barvu, znaky ani barvu očí. Je to proto, že nejdůležitější věcí u JAKÉHOKOLI koně je jeho stavba a hezká barva a znaky jsou jen třešničkou na dortu. Barva očí a znaky NEJSOU faktory, které dělají či nedělají irského coba dobrým koněm. Dobrý chovatel se nejprve podívá na kvalitu koně a až potom na kůži, oči a na to, jakou má kůň barvu. Musíme říci, že jsme viděli PŘÍLIŠ mnoho koní označovaných jako „nejlepší“ jednoduše na základě toho, že mají hezké znaky a bohatou hřívu a ocas. Sundejte z těchto koní kůži a nezbyde vám nic hodnotného. Dívejte se PROSÍM na víc než na barvu na rousy a stavbu těla! Toto je vždy na prvním místě!

Hmotnost irského coba

Rozhodli jsme se, že se tohoto tématu dotkneme, protože jedním z nejčastějších problémů, který vidíme u nových vlastníků těchto koní je to, že nejsou zvyklí na tělesný typ tažného koně. Lidé si často myslí, že je kůň příliš tlustý, když ve skutečnosti je kůň téměř vyhladovělý.
Irský cob by měl mít pěkný, velký tažný koňský hrudník. Pokud u nich nahmatáte žebra, pak váš kůň není v nejlepší kondici.Irský cob v dobré, výstavní kondici bude mít to, čemu říkáme „zadek jako jablíčko“ – v češtině louplá záď. Měl by mít pěknou zakulacenou záď s tím, že křížová kost je v prohlubni mezi půlkami zádě. Pokud je kost nejvyšším bodem na koňském hřbetě nebo zádi, je příliš hubený.
Toto je odlišné od koně typu plnokrevníka nebo většiny lehkých koní. Zapamatujte si, že irský cob není jezdecký ani parkurový kůň, ale  je to TAŽNÝ kůň.

Příklady tělesné stavby irského coba

dokonala

Dokonalá??? Jestli ne, tak je tomu sakra blízko!

U této 4 leté klisny (obrázek výše) si všimněte krásného krku a lopatky, na kterou navazuje skvělý krátký hřbet (ano, i u klisny je žádoucí krátký hřbet) a na ten navazuje krásně zaoblená záď. Potom sjeďte pohledem na zadní nohu, kde můžete vidět, že zadní strana holenní kosti je přesně ve stejné vzdálenosti od těla jako vrchol zádi/hýždí u ocasu.
Břicho je dvakrát tak dlouhé než hřbet a pěkně navazuje na dobré, rovné a ploché přední nohy, se spěnkami, jejichž sklon dokonale ladí se sklonem lopatky.
A na závěr tuto klisničku doplňuje krásná hlava a krk. Přidejte k tomu bohaté rousy, barvu a znaky a celkový balíček je téměř dokonalý!
Všimněte si, jak rousy na jejích předních nohách začínají nahoře u zápěstního kloubu (mnohdy nesprávně označovaného jako přední “koleno”).
Takové rousy má většinou pouze tradiční cob – „mohutný/težký“ kůň.

 

Irský cob/ gypsy horse – dobrá stavba těla

Dobře definovaná jemná hlava
(Krk) Středně dlouhý, lehce klenutý
‘Silný, krátký hřbet (hřebci kratší než klisny)
Zakulacená záď
Dobrý úhel lopatky
Rousy husté a bohaté
(Hrudník) Dobrá hloubka
(Nohy) silné, dobré úhlení
Zadní nohy – výborný postoj kvůli páce při tahu
Nad hlezenním kloubem hezký úhel

A druhý konec spektra…
Ano, i toto je jedna z těch, na které jsme se dívali. Ve skutečnosti jsme se byli podívat na stovky takových. Určitě by tato klisnička, skoro roček, vypadala lépe, kdyby byla odčervena, nakrmena a měla dobrou péči, ale základní stavba je zřejmá i tak.
Konkrétně, porovnejte lopatku a záď na téhle klisničce s úhly klisničky výše. Podívejte se na strmou lopatku a záď/hýždě této klisničky, což způsobuje, že její hřbet je příliš dlouhý. Její strmá lopatka způsobuje, že pro tuto klisničku je téměř nemožné zvednout hlavu nahoru. Podívejte se, jak nepříhodně drží hlavu i jenom takhle vysoko! Zkontrolujte také nedostatečný úhel/sklon na zadní noze, a neuvěřitelně krátké spěnky.

klisna dlouha

Irish cob – špatná stavba těla
Velká hrubá hlava
Dlouhý, slabý jelení krk
Dlouhý, slabý hřbet
Strmá záď
Strmá lopatka
Krátké a strmé spěnky
Tenké nohy
Dlouhá a mělká spodní linie
„Sloupovité nohy“ (žádný úhel)