Czech Republic 538 21 Částkov 4
+420 777 664 636
Kupujeme irského coba

Po české kotlině panuje názor, že irský cob je strakatů kůň s nějakými rousy, který pochází z Irska či UK.
A na těchto ostrovech se potulují stovky vesměs kvalitních, krásných a hlavně levných irských cobů.

Opak je ve skutečnosti pravdu. Na ostrovech se potuluje hlavně velké množství průměrných a podprůměrných cobů neznámé historie, neznámého původu (který u těch podřadných nikoho nezajímá) a většina z nich je i bez známého datumu narození a bez pasu.

V České republice se v posledních letech objevili překupníci, kteří nakupují levné irské coby, nejčastěji vyřazené chovné klisny a prodávají je obratem koupěchtivým zájemcům, kteří léta pošilhávají po irském cobovi, ale byl to pro ně drahý kůň. Ejhle, najednou je inzerce plná koní mnohem levnějších, píšou tam, že už obsedlých, píšou, že i hodných a charakterních. Hurá, zvedám telefon a jdu tam volat, ne já rovnou sedám do auta a jedu si vybrat irského coba!
Takovýchto lidiček znám již hodně. Za pár měsíců či týdnů mi mnozí z nich telefonují, píšou maily a jsou neštěstní. Znám i takové, co se následně snaží marně s prodejcem dohodnout na vrácení koně či takové, co se snaží už jako poslední možnost řešit celou koupi právní cestou. Znám i takové, co raději koně zaparkovali doma, protože jim ho bylo líto, starají se o něj jako o kámoše, ale jezdit na něm nebudou. Na to si znovu ušetří a půjdou koupit jiného. Nezbývá jim než fandit, že podruhé nakoupí lépe.

HLEDÁM STARŠÍHO KONĚ
Základní chyba většiny kupců irských cobů v Čechách je doměnka, že pokud je kůň starší 3 nebo 4 let, jistě se s ním již pracovalo, je obsedlý a ideálně přiježděný. Pokud takový človíček kupuje koně osmiletého, domnívá se, že kůň již několik let funguje pod sedlem a je to spolehlivý a bezpečný parťák. Opak je bohužel pravdou.  Ostrovní “gypsy” lidé mají v majetku desítky či stovky koní, jejich obživou je handlířství, v lepším případě i chov. Bohužel těch “opravdových” chovatelů se srdcem bijícícm pro kvalitního irského coba je málo. Koně se potulují po pastvinách  ve velkých stádech, člověka zahlédnou když jim veze balík sena či přijde zkontrolovat zda je vše v pořádku.
Rozhodně se nejedná o nějaké ochočené domácí mazlíky a už vůbec ne obsednuté, přiježděné a zvyklé na člověka a práci.
Tyto koně nemají pasy, věk je u nich hrubě odhadnut. Mnoho z nich je následně zakoupeno handlíři ať již z Holandska, Belgie a odtamtud putují do Čech či sem putují přímo. Pasy se těmto koním vystavují těsně před exportem = teprve poté, co se najde kupec. Věk je bohužel většinou odhadnut. Pokud kupujete irského coba od překupníka, první na co se tedy podívejte je věk koně a datum vystavení pasu. Pokud je pas vystaven později než do roka předpokládaného věku koně, vždy jde o “hádání z ruky”.

KUPUJI IRSKÉHO COBA KVŮLI CHARAKTERU
Jsem rekreační jezdec, nechci žádného bláznivého teplokrevníka. Chci koně bezpečného, na kterém si mohu občas zajezdit, koně se se mnou nebude kozlovat a prchat nebo hledám bezpečného koně pro dítě.
Pokud jste se v předchozí větě našli, nekupujte pak koně s neznámou historií od překupníka! A rozhodně se nedomnívejte, že koně bezpečného Vám někdo “udělá na míru” za dva tři měsíce po obsednutí a to již vůbec ne, pokud se jedná o koně staršího. Kůň, který je spolehlivý pro dítě či začátečníka by měl projít ne tříměsíčním, ale několikaletým výcvikem. A to i v případě irského coba, který je většinou na nějaké kotrmelce líný, ale hodit hřbetem si umí i on..
Navíc je třeba si uvědomit, že mnoho koní, kteří jsou inzerováni jako “irský cob” nemají s tímto plemenem nic moc společného. Když si jdete koupit auto, nenecháte si pravděpodobně nakukat, že trabant před Vámi  je pěkný mercedes. Ale mnozí koupěchtiví lidé si bez potíží nechají nakukat, že ten kůň co před nimi stojí je irský cob, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti vůbec není. Mnohdy se opět stačí podívat do pasu – nedejte na to, že pas je vystavený PK ICS NL – každá plemenná kniha irského coba musí zaregistrovat i křížence. V pasu uvidíte většinou to, že byl vydán opět pár týdnů či měsíců před exportem do ČR.
V praxi se to dělá tak, že český handlíř na poli v UK či IE najde nějakého koně dle fotky na facebooku. Kontaktujte majitele, kůň z těchto podmínek je většinou na prodej za pár liber či euro. Je to strakaté? Má to pár chlupů na nohách? Super, budeme tedy koni říkat irský cob, vždyt je přece z Irska.
Stávající majitel z ostrovů nechá na žádost překupníka vystavit pas, nebo, varianta druhá – handlíř nechá “na dálku” (rozuměj pouze dle fotografie koně a údajů, které si vymyslel) vystavit koni pas u ICS NL. A jupííí, zvíře jede do Čech.
Nechci se zde rozepisovat jak mnohdy vypadají tyto transporty, kdy jsou koně namačkáni jak dobytek na kamionu, aby překupník ušetřil na dopravě. Mnohé klisny jsou dokonce březí, protože v komunitě, odkud koně pocházejí se hřebec volně potuluje po poli společně s klisnami (vyjímkou nejsou klisny připuštěné již jako ročky).
Velmi často se ani nejedná o koně, kteří by se nazávali irským cobem už na ostrovech – travells jsou si vědomi poptávky po barevných koních, speciálních barvách. Pro ně to není problém… chcete palomino? Šup, strčíme do stáda palomina welsh coba. Chcete puntíky? Dáme appaloosu. Atd…. Ne, oni sami by takového koně pro vlastní potřebu nechtěli, respěktivě by mu neříkali irský cob, ale pro blbce v Evropě to přece stačí..
Koně jsou biti, trpí hladem, procházejí rukama mnohdy desítek majitelů, koňských trhů. Osobně jsem jich stovky poznala. Často jsou psychicky narušeni, bojí se člověka, brání se mu – i když charakter těchto koní je opravdu úžasný, každé jiné plemeno by se bránilo a trýznitele nakopalo do pozadí, irský cob to neudělá. Ale o to hůř si svá traumata nese sebou, mnohdy po zbytek života.
Opravdu si myslíte, že charakter se nedá zlomit a že toto bude supr kůň pro děti?

JE TO TAK VŽDY?
Ne, není. Znám v Irsku i UK chovatele, kterým se nerozpakuji říct, že opravdu chovatelé jsou. Ctí tradice, chovají nádherné irské coby (gypsy horses). Tito koně vypadají ale mnohdy výrazně odlišně od těch, co jich je v Čechách plný bazoš.
Věřte ale, že tito koně se nejen nikdy neocitnou v rukách překupníků a tomto byznys kolotoči (a nebyl jim tudíž zmrzačen charakter), ale cena těchto koní se pohybuje mnohem a mnohem výše než mnozí z Vás by byli ochotni akceptovat.

Ano, to je teprve opravdový, tradiční irský cob!

Výše je v podstatě napsáno, proč nemám ráda handlíře těchto koní a proč preferuji a propaguji nákup koní přímo od seriozního chovatele. Mnohdy moje slova bývají trošku zkreslená a uvádí se, že říkám pouze “kupujte koně jen a jen od českého chovatele”. Ne, není to tak, kupujte koně klidně i od francouzského, belgického, německého, finského či dokonce, pokud se trochu vyznáte i od irského či anglického chovatele.

Ale kupujte koně nezkažené, koně co za sebou nemají traumata spojená s handlíři a kupujte koně, kteří jsou opravdu irští cobové a ne pouze jejich různě podíloví kříženci…

Závěrem? Když s jdete koupit auto, vezmete si sebou automechanika…
Když si jdete koupit irského coba, je většina z Vás přesvědčená, že nejlepším rádcem je si kupující sám a druhým nejlepším rádcem je prodávající… 
Jste větším odborníkem na auta nebo na irské coby?

Michaela Kvisová, 2019

Případným zájemcům o koupi irského coba mohu poskytnou poradenství.